S městskou hromadnou dopravou nemám asi příjemné zkušenosti nebo spíše zážitky a absolutně netuším, jaká to „úvaha“ by se dala na toto předem určené téma napsat. Mám však v paměti vryto pár vzpomínek z mého úplně první týdenní dovolené v městě Praha, kde byla MHD náš zřejmě nejpoužívanější dopravní prostředek.
Auto je pochopitelně pohodlnější, ale když se člověku nabízí možnost cestovat pomocí MHD, je to určitě lepší, než chodit po městech pěšky. Naším nejpoužívanějším prostředkem městské hromadné dopravy se tedy v Praze stal autobus, tramvaj a především metro.
Ke každému z těchto tří bodů se budu v následujících odstavcích snažit vyjádřit, ale jelikož jsem tuto slohovku sepisoval (a to doslova sepisoval) brzy ráno, nebojím se říct v mikrospánku, „nasytím“ posluchače leda kostrbatým a nesouvislým textem plného stylistických chyb, výplodem neopláchnutého ranního xichtu, nevyspalého a unaveného mozku a to tuto úvahu činí zcela nepochopitelnou.
Autobus. Autobus je pro veřejnost určitě nejznámější pojem, co se MHD týče. Slouží jistě mnoha studentům z vesnic, co školu, zájmový útvar, kulturní vyžití, či cokoliv takového postrádají. Dojíždění určitě spousta lidí každý den absolvovat musí. Já osobně bych dojíždět snad ani nemohl, protože by mi autobus vždycky ujel, neboť se rád prospím a do školy letím takřka na poslední chvíli.
V Praze se mi MHD ale maximálně znechutilo a jak můžete usoudit podle nadpisu, jedná se o ta zvláštní stvoření s krytím nevinného stařeckého obličeje. Den ode dne pobytu v Praze se mi ta nepodařená rasa pletla pod nohy čím dál víc. Vím, ke starším osobám (tzv. „důchodcům“) bychom měli jevit patřičnou čest a samozřejmě je v autobusu dobrovolně pustit na místo k sezení, obsadili-li jsme ho a jinde už žádné jiné není, protože jej obsadili další členové důchodcovského gangu. Neprovedeme-li úhybný manévr a okamžitě nepřesuneme své unavené tělo někam jinam, důchodci (a obzvlášť ti Pražští) začnou pomocí všech možných vypuzovacích metod a nejstrategičtějších komb, snaživě odhánět turistu nejlépe do kouta, kde ho poté skupinově probodávají vražednými pohledy za to, že jsme jej nepustil sednout si na naše místo, neboť jsme si toho důchodcovského pupku nevšimli, když jsme líně hleděli ze zapatlaného okna.
Věřte, že jako unavený turista, který se za den nachodil stovky kilometrů po nekonečné Praze, vám nebude příjemné mačkat se v autobusu na (především) důchodce, občany města Prahy a nebo na jiné turisty. V tomto směru je toto negativum autobusu, další je asi cena za lístek. Cena za lístek je totální prkotina oproti velkému množství důchodců, vonících se voňavkou značky Zatuchlina, kteří nás svou existencí v autobusech znepokojují, musíme na ně hledět (kam se podíváme, tam důchodce), musíme se na ně mačkat a v neposledních řadách musíme inhalovat jejich voňavku značky Zatuchlina. Pořád je to však, i přes zákeřné důchodce a obětování pár drobných, lepší než jít takovou dlouhou štreku městem po svých unavených a oproti důchodcům, voňavých končetinách.
Tramvaj. Tramvaj se liší od autobusu tím, že jezdí po kolejích, je však stejně tak plná houfů důchodců (viz. odstavec výše), občanů, turistů a v poslední řadě lidí s nějakou sexuální úchylkou, cestujících MHD s nadšením a s chutí.
Metro. Metro se v Praze stalo naším nejoblíbenějším dopravním prostředkem. Jeho největší výhodou je, že cesta trvá jen pár minut a ještě výhodnější a uspokojivější je, že zde necestuje takové množství důchodců, protože většině z důvodu razantního zrychlení dopravního prostředku, z úst vylétávají zubní protézy. Totiž naštěstí funguje neúprosný zákon setrvačnosti, v případech kdy důchodci organizovaně nepoužívají fixační krém na zubní náhrady, Blend-A-Dent. O to více se zde však pohybuje úchylů, jež se v městě Pražském snaží jevit jako konkurence důchodcům, avšak bez úspěchu. Samozřejmě, cíl úchylů je úplně jiný, než ten důchodců. Důchodci usilují o získání co největšího počtu míst k sezení, za co nejkratší čas a v použití těch nejmodernějších vypuzovacích metod. Úchyl má opravdu cíl a záměr úplně jiný a je na rozdíl od důchodce v podstatě téměř neškodný. Tímto způsobem jsem cestoval nejraději.
Nakonec bych jen podotknul (jen aby tento list měl podobu úvahy), že MHD se mnoha lidem stala v jejich životech velmi užitečná a nepostradatelná…, nepostradatelná na rozdíl od důchodců… : )
Žádné komentáře:
Okomentovat